Tomiho Blog

TÝDEN.CZ

15. 10. 2018
Rubrika: O hudbě

Romaňi giľi aneb když Romové zpívají

Autor: Tomáš Drkula

06.08.2009 01:09

Pod vedením Demokratické aliance Romů ČR a pod záštitou premiéra vlády České republiky, ministra vlády ČR pro lidská práva, hejtmana Zlínského kraje a starosty Města Rožnov pod Radhoštěm se i v letošním roce koncem července v malém amfiteátru dřevěného městečka rožnovského Valašského muzea v přírodě uskutečnil festival Romská píseň. Tohle setkání se konalo již po patnácté a proto už má dobré jméno a tradici. Festival je realizován s finanční podporou Ministerstva kultury České republiky a je Úřadem vlády ČR považován za nejvýznamnější ze všech romských hudebních festivalů pořádaných občanskými sdruženími u nás. Letošním cílem této kulturní akce bylo podpořit vzájemnou toleranci a integraci Romů, bourat bariéry mezi majoritní společností a menšinovými skupinami obyvatel České republiky prostřednictvím poznávání rozdílných kultur a vytvářet prostor pro komunikaci a budování pozitivního multikulturního prostředí v České republice. Snahou organizátorů je také zachování a prezentování tradic romské kultury.

Festivalový den byl zahájen tradiční hudební pozvánkou a průvodem rožnovským náměstím. V ulicích se opět rozezněly líbezné i temperamentní romské melodie a dřevěný vůz doprovázený zástupem pestrobarevně oděných lidí a malých pobíhajících dětí opět doputoval do amfiteátru malého valašského městečka. Průvodcem celého sobotního programu byla redaktorka a moderátorka Iveta Demeterová. Opět bylo pozváno několik souborů působících na různých místech České republiky a také hudební seskupení ze zahraničí.

Jako první nažhavil publikum Romafest, soubor mladých rumunských Romů, který je známý po celé Evropě. Tito tanečníci a hudebníci jsou opravdu fantastičtí a svou kulturu prezentují s obrovským nasazením. Po nich se mikrofonů ujali muzikanti z Kokavy nad Rimavicou, Kokavakere Lavutára. Populární duo manželů Vladka a Janky Sendreiových, známých nejen ze slovenské verze reality show Výměna manželek či ze seriálu TV Markíza „Sendreiovci“, ale především skvělých zpěváků, nezištných a zapálených ochránců původní romské písně a také autorů kulturního projektu BalvalFest, který má pro slovenskou romskou kulturu veliký význam. Skupina je též doprovodnou kapelou známého romského tanečního souboru Romani Luluďi (Romská květina) z Kokavy nad Rimavicou. Hudebníci kolem Vlada Sendreie se aktivně zapojují do práce kulturně – výchovného občanského sdružení Láčho Drom (Dobrá cesta), z jehož dílny již vyšlo množství projektů pro zachovaní romské kulturní tradice. Z Vladka Sendreie a jeho ženy „krv a mlieko“ Janky, stejně jako v předchozích ročnících festivalu, opět čišela ta nespoutaná radost a zápal pro interpretaci romských lidových písní. Nejpůsobivější byla píseň "E kapura" (Brána) v podání Janky Sendreiové. Paní Janka svým hlasem uchvátila i newyorskou Carnegie Hall.

Dále vystoupila etnomuzikoložka a zpěvačka romského původu Petra Gelbart, žijící v USA a vyučující muzikologii na Harvardské univerzitě v Bostonu. Je to zajímavá osobnost, která se v České republice věnuje programu Naše romské dítě, v němž se rodiče, kteří se rozhodli poskytnout zázemí romským dětem z ústavů, mohou radit o výchově, vzdělávat o romské kultuře nebo si vyměňovat zkušenosti. Program je připraven i pro děti. Petra Gelbart je sama maminkou dvou adoptovaných romských dětí z České republiky. U nás působila též coby lektorka dílen a setkání věnovaných lidskému hlasu a zpěvu - HLASOHLED. Je také členkou správní rady organizace Voice of Roma a romského souboru VIA Romen. Petra hudebně čerpá z hudebního pramene svých předků, moravských, slovenských i německých Romů (Sintů). Za doprovodu akordeonu a kytary zazpívala tradiční romské písně i vlastní úpravy s nádechem šansonu, jazzu a blues.

A protože Romská píseň je festivalem nejen romským ale podporuje sbližování a soužití menšinové a majoritní společnosti, přijal pozvání také slovenský neromský soubor Máj, který pracuje při Gymnáziu Pierra de Coubertina v Piešťanech. Členové souboru, amatéři a nadšenci, propagují lidové tradice ze všech regionů Slovenské republiky. S velikým úspěchem zde předvedli tance z Terchovej, Myjavy, ze Šariša a Zemplína a dalších regionů Slovenska. Dále se návštěvníkům festivalu předvedlo rodinné hudební seskupení Romano Aps (Romská slza) ve složení dvou akustických kytar a dívčího zpěvu. Tito muzikanti měli ve svém repertoáru především písničky v moderním aranžmá.

Po nich publikum přivítalo Veroniku Kačovou s cimbálovou muzikou „Valašské peklo“. Veronika Kačová začala zpívat již od svých osmi let s hudební kapelou Cikne Čhave. Dříve také vystupovala na romském festivalu Gypsy Celebration, který pořadá Ida Kelarová na hradě Svojanov. S cimbálovou muzikou společně zazpívali spoustu romských a slovenských písní, které se pro spoustu Romů již dávno staly srdeční záležitostí.

Umění maďarských Romů předvedli čtyři mladí hudebníci ze souboru Fláre Beás Banda z maďarské oblasti Veszprem. Ve svém hudebním pásmu zahráli na tradiční nástroje, typické pro starobylou hudební tradici Romů z Maďarska.

Ze Slovenska dorazila také známá zpěvačka Jana Kocianová. Mezi její nejznámější hity patří například Zahoď starosti, Pár nôt a Každý deň. Jana Kocianová byla trojnásobnou vítězkou Bratislavské Lyry a velmi ráda zpívá také s cimbálovou muzikou. Program patnáctého výročí festivalu uzavřel opět rumunský Romafest. Diváci tak měli možnost shlédnout cikánské tance specifické pro Vlachy, Lováry a další etnické skupiny rumunských Romů.

Letošní ročník zajisté nezklamal. Počasí letos bylo až na mírné přeháňky příznivé, ostatně jako každým rokem. Jen mi tentokrát chyběl Antonín Gondolán, který je již spoustu let znám jako hvězda česko-romské populární scény a rožnovské Romské písni byl vždy věrný. Taktéž soubor Romathan z Košic, hudební a taneční sbor členů známého košického divadla letos zanevřel na Rožnov.

Důkazem, že romská tradice žije v písni nadále, přestože již jen ve značně stylizované podobě, je stále nemalý zájem především mladých lidí, jak z řad diváků, tak i různých profesionálních a amatérských skupin. V době, kdy je romská menšina v médiích spojována spíše jen v souvislosti se sociálně patologickými jevy, se často zapomíná na kulturu tohoto etnika a především na jejich písně, smutné i veselé, vypovídající o dlouhé pouti Romů světem. Přejme si tedy závěrem, aby romské lidové umění i v časech budoucích vzkvétalo a nadále otevíralo lidská srdce.



Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
   Hodnocení  2.98

Diskuze

Tomáš Drkula

Osobní weblog Tomáše Drkuly o umění, hudbě a všem možném
Mé já
Oblíbenost autora: 4.34

O autorovi

Mám 34 let, měřím 186 cm. Jsem narozen ve znamení býka, barva očí a vlasů hnědá. Jsem klidný, obyčejný kluk, trochu introvertní typ. Pocházím z Vítkova, malého městečka na Opavsku. Téměř celý svůj život jsem však strávil na Valašsku. Zde pracuji jako asistent pedagoga ve škole, zároveň zde zastávám funkci správce počítačové sítě. Mým největším koníčkem je kresba a malování.

Kalendář

<<   říjen 2018

PoÚtStČtSoNe
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
293031    

TÉMATA
 
OSOBNÍ TÉMATA